Lechtání je mučení

Možná jste si už mohli na jistých sociálních sítí všimnout vtipných videí s roztomilými zvířátky zvanými outloni. Jako reakci na tato videa, kde jsou outloni chováni jako domácí mazlíčci a lechtáni, natočila organizace pro záchranu zvířat International Animal Rescue. Ačkoliv toto nepatří tak úplně k našim běžným tématům, zveřejnil jsme to zde pro Vás, abyste i vy tento projekt podpořili a jejich petici pokud možno podepsali. Jde jen o dvě minuty, možná ani to ne. Více si poslechněte z videa.

Pro angličtináře přímo z YouTube:

Pro neangličtináře přeložené video ze stránky videacesky,cz: ODKAZ

PETICI MŮŽETE PODEPSAT NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH INTERNATIONAL ANIMAL RESCUE (ticklingistorture.org)

Počítáme s vodou

V dnešním příspěvku Vám ukážeme video, animovaný spot, o využití dešťové vody.



Toto video je z YouTubového kanálu Počítáme s vodou.

Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.

Hodina Země je celosvětové akce, která má za úkol zvýšit povědomí o klimatických změnách. Termín letošní Hodiny Země je sobota 25. března, 20.30–21.30 hodin.

Zhasnutím světel můžete vyslat jasný signál – člověkem způsobené klimatické změny jsou problém, o kterém nejen víte, ale také se chcete aktivně podílet na jeho řešení. Do akce se zapojují obce, firmy i jednotlivci. Hodinou to ale jen začíná, stanovte si svůj klimatický závazek. Tím může být přechod na obnovitelné zdroje energie v obci, či snižování uhlíkové stopy v domácnosti.

Více informací na stránkách Hodiny Země 2017.

Plakát
Tisková zpráva 

Pistáciové kuličky - veganské vánoční cukroví, kterému neodoláte

Na poslední chvíli ještě zveřejňujeme recept naší paní profesorky na pistáciové kuličky. Na těch si určitě pochutnáte a navíc jsou zcela veganské!

• 
  
• 100 g kokosového oleje
• 30 g cukru moučky
• 100g strouhaného kokosu
• 150 g sušeného sojového mléka
• 100 g nesolených pistáciových oříšků
• lžíce kakaa (není nutné)
• 3 lžíce pampeliškového medu (nebo agávový/javorový sirup)
• rum na dochucení
• nesolené pistáciové oříšky celé
• nesolené pistáciové oříšky strouhané

1. Nejprve utřeme kokosový olej s cukrem.
2. Ke směsi přidáme ostatní suroviny
3. Všechny suroviny promícháme a zpracujeme v těsto, podle potřeby přidáme i rum. Množství zvolíme takové, ať je těsto tužší.
4. Následně těsto schováme do potravinářské fólie a vložíme do lednice na dvě hodiny.
5. Po této době těsto vyndáme, až trošku povolí, tak z něj tvoříme kuličky.
6. Do každé koule vložíme jeden oloupaný oříšek a kuličku obalíme ve strouhaných oříšcích (ty by měly být nastrouhány nahrubo).
7. Pistáciové kuličky vložíme do košíčků a uchováváme v chladnu.

Valentýnská infografika

Více se dočtete ZDE.

JÍDLO

První téma mají Lenochodi za sebou a teď přichází něco, co všichni milují. Naším dalším tématem bude něco, k čemu každý chová obrovskou a nefalšovanou lásku. A to je JÍDLO.

Ale protože se pořád bavíme o CO2 lize, tudíž o ekologii a životním prostředím, naše úkoly sice zahrnují potraviny, ale jen ty vybrané. Nyní Vám představíme naše úkoly a jak jsme se s nimi poprali, případně ještě popereme.

Týden nejíst maso nebo týden nejíst sladké, týden nevyhazovat zbytky

Co se tohoto tématu týče, máme pro Vás rozhovory s členy týmu, kde každý jednotlivě zodpoví, co si zvolil a jak svůj týden zvládl. Tyto rozhovory si můžete přečíst kliknutím na MUFFIN.

Regionální potraviny

Jak jste se již mohly dozvědět ve videích, které jste mohli najít v článku Vše, co potřebujete vědět, pro životní prostředí je poměrně důležité a prospěšné jíst potraviny z regionu. Naším úkolem bylo zjistit, kolik kilometrů najede náš oběd, než se dostane k nám na talíř. To se dalo zjistit jednoduše, Stačilo si vzít týdenní jídelníček a projít si obědy. Poté si u jednotlivých potravin najít výrobce a zjistit, kolik kilometrů nás od něj dělí. Zde jsou naše výsledky:

Také jsme  zde zajistili seznam našich regionálních potravin, které se vyrábějí na Valašsku!

Svačinkový den 

Tento úkol jsme naplánovali na 6. února a více informací o něm a jak se můžete zapojit, najdete TADY.

Rozhovor s lenochody

TÝDEN BEZ MASA, SLADKOSTÍ A BEZE ZBYTKŮ

Jedním z našich úkolů v novém tématu jídlo bylo vydržet buď týden bez masa nebo týden bez sladkostí. K tomu všemu jsme museli ale týden efektivně využít zbytků, aby nic nepřišlo nazmar a potraviny se zbytečně nevyhazovaly. V tomto článku najdete rozhovor se členy týmu Lenochodi, kde zodpoví otázky o tom, jak týden zvládli.

Mezi Lenochody vegetariány patří Lucka a mezi Lenochody nemlsouny Boris a Julie. Jediná paní profesorka Šimíčková si zvolila obojí a tak nejedla po celý týden ani maso, ani sladké.

A nyní k otázkám.

Týden bez masa

1. Jak byste zhodnotili svůj týden bez masa? Věříte, že jste uspěli?

Lucka: Týden bez masa pro mě nebyl až tak náročný, jak bych čekala. Určitě bych ho hodnotila jako úspěšný.. 

Paní Profesorka: Týden bez masa se mi splnit podařilo, dokonce opakovaně (více než týden jsem měla dietu kvůli zdravotním potížím, takže to šlo samo) Více než týden v kuse však bez masa dlouhodobě nevydržím. Maso do mého jídelníčku patří. Alespoň dvakrát týdně si k obědu maso dávám a najednou jsem měla pocit, že mi chybí.

2. Do jaké míry jste vzali vážně svůj úkol? Přestali jste například jíst sladkosti vyrobené z želatiny nebo se vyhýbali jiným živočišným produktům?

Lucka:  Živočišným produktům jako takovým jsem se nevyhýbala, nejedla jsem pouze želatinu. Mléko nebo sýry jsem jedla stále.

Paní Profesorka: Sladkosti jsem nejedla vůbec, co se týká masa, několikrát jsem se málem zapomněla, když jsem si chtěla dát na pečivo šunku. Vše jsem si ale včas uvědomila a týden jsem dodržela. Výzvy mám ráda, ráda jim čelím a mám pocit, že posilují mou vůli. Ráda si do cesty stavím překážky, se kterými počítám a těším se na ten pocit, až je překonám. Sladkosti z želatiny nejím a vyhýbám se jim již delší dobu. Pokud se jedná o jiné živočišné produkty, jako jsou vejce, mléko, jogurty atd., tak ty jsem spíše vyhledávala a ani mne nenapadlo se jim vyhýbat. Co bych pak jedla?

3. Vyzkoušeli jste nějaké náhražky masa, jako je tofu nebo tempeh?

Lucka: Náhražky masa jsem nevyzkoušela, spíše se jedla hodně sýrů a obilnin.

Paní Profesorka: Tempeh jsem neochutnala, ale tofu do mého jídelníčku patří již několik let. Přiznám se, že nejraději mám tofu s mořskou řasou. Připravuji si ho s rýží nebo s pohankou na způsob rizota a je to jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

4. Bylo pro vás obtížné týden vydržet?

Lucka: Myslím si, že kdybych se měla stát vegetariánem třeba na měsíc nebo více, tak by to pro mne určitě bylo těžké, ale jelikož to byl pouze týden, nepřišlo mi to až tak náročné. Uvědomila jsem si, že masa nejím tolik, že bych se bez něj nemohla obejít.

Paní Profesorka: Co se týká masa, tak trochu ano. Omezit šunku mi moc nevadilo, ale všechny obědy bez masa byly obtížné. Vzala jsem to doslova a nekonzumovala ani ryby.

5. Co vám chybělo ze všeho nejvíce?

Lucka: Nejvíce mi chyběly asi salámy a šunka, které normálně jím třeba na večeři.

Paní Profesorka: Maso na oběd... alespoň jednou za týden krůtí maso…

6. Stalo se vám během týdne, že bylo těžké odolat? Pokud ano, odolali jste?

Lucka: Ano, když jsme šli s rodiči na večeři a já musela v jídelníčku přehlížet všechny ty skvělé jídla s masem, tehdy to pro mne bylo asi nejtěžší - udržet se a dát si něco vegetariánského.

Paní Profesorka: Stalo se mi to několikrát, někdy i nevědomky (viz o šunce u otázky č. 2). Odolala jsem vždy. Přece jen to byl pouze týden. Zajímavé bylo, že obtížnější bylo dodržet úkol přes týden než o víkendu. Manžel uvítal, že jsem neměla tendenci vařit na oběd něco masového...on ho má v práci totiž každý den.

7. Myslíte, že byste se mohli takto stravovat i nadále (stát se vegetariánem/veganem)? Pokud ano, jaký by byl váš důvod? (etický, zdravotní, ekologický…)

Lucka: Stát se vegetariánem natrvalo zatím neplánuji, ale kdyby k něčemu takovému došlo, určitě by to bylo z etického a ekologického důvodu. Nelíbí se mi zacházení se zvířaty v potravinářském průmyslu a vím, že některé zacházení značně přispívá i l ničení životní prostředí.

Paní Profesorka: Vegetariánem se určitě nestanu. Maso mám ráda a ve svém jídelníčku se ho vzdát nechci. Myslím, že jej nekonzumuji tak často, abych to měla měnit.

8. Jaký máte z celého týdne pocit?

Lucka: Jsem ráda, že jsem si něco takového mohla vyzkoušet a poznat, jaké to je nejíst masové produkty. Překvapilo mě i kolik alternativ a náhražek je teď k dostání.

Paní Profesorka: Dobrý….přece jsem to zvládla. :)

Týden bez sladkostí

1. Jak byste zhodnotili svůj týden bez sladkého? Věříte, že jste uspěli?

Boris: Byla to vskutku zajímavá zkušenost, kterou bych však dobrovolně již nezkoušel. Chyběla mi energie při učení na zkoušky a na tréninky. Byl jsem více unavený a nesoustředěný.

Julie: Věřím, že navzdory mé závislosti na sladkém, jsem uspěla v úkolu na výbornou.

Paní Profesorka: Ve sladkém jsem uspěla mnohem lépe…tohle mi jde už delší dobu

2. Do jaké míry jste vzali vážně svůj úkol?

Boris: Nejedl jsem žádné výrobky, které obsahovaly cukr, tzn. Bonbóny, čokolády, oplatky a sladké nápoje. Můj příjem se v podstatě omezil pouze na obědy ze školní jídelny, ovoce, zeleninu v syrové formě, chleba s máslem a vodu. Ráno jsem se však neobešel bez čaje s medem.

Julie: S Borisem jsme tento úkol vzali natolik vážně, že jsme se po celý týden vyhýbaly veškerému přidanému cukru.

Paní Profesorka: Naprosto vážně. Něco sladkého si občas upeču, tento týden jsem si nedala ani domácí sladkosti.

3. Čím jste nahrazovali oblíbené sladkosti?

Boris: Sladkosti jsem ničím nenahrazoval. Jednoduše jsem je vynechal.

Julie: Převážně ovocem a čajem s medem.

Paní Profesorka: Ničím... Žádné takové totiž nemám.

4. Bylo pro vás obtížné týden vydržet?

Boris: Ano, bylo. Avšak až ve druhé polovině týdne.

Julie: Extrémně. Zvolili jsme si totiž týden nejvíc naplněný písemkami, kdy nejčastěji konzumuji sladkosti, abych se vydržela učit do noci a vydrželi mi nervy. S obdivem ale musím uznat, že jsme tento úkol s Borisem zvládli skvěle. Celý týden jsme jako dva abstinující nerváci vydrželi sedět spolu v lavici a neporvat se.

Paní Profesorka: Nebylo, sladké moc nejím.

5. Co vám chybělo ze všeho nejvíce?

Boris: Energie.

Julie: Čokoláda a horká čokoláda ze Schlattauerovy kavárny.

Paní Profesorka: Ten týden byl naprosto bezproblémový, takže opět – nic.

6. Stalo se vám během týdne, že bylo těžké odolat? Pokud ano, odolali jste?

Boris: Ano, mnohokrát. Kupříkladu když přítelkyně měla na stole tři druhy čokolády. Avšak nenechal jsem se svést a odolal jsem. V tu chvíli však pouze těm čokoládám…

Julie: Neodolala jsem ananasu z konzervy, kde je přidaný cukr, který jsme si o víkendu dala do kari omáčky s rýží. Musela jsem.

Paní Profesorka: Nestalo.

7. Myslíte, že byste se mohli takto stravovat i nadále?

Boris: Téměř s jistotou mohu tuto úvahu vyvrátit. Cukr je všude.

Julie: Snažím se a selhávám. Ale musím uznat, že jsem dost sladké omezila. Teď už jen sladké pečivo, případně Corny tyčinku.

Paní Profesorka: Rozhodně. Už to tak dělám dlouho a budu v tom pokračovat (jenom doufám, že občasné domácí zákusky ke kávě jsou povolené). :)

8. Jaký máte z celého týdne pocit?

Boris: Byla to zajímavá zkušenost, avšak jak již zaznělo, u této metody stravování bych dobrovolně nezůstal.

Julie: Výborný! Vydržela jsem abstinenční příznaky a věřím, že si zasloužím takovou tu placku, co dostávají anonymní alkoholici.

Paní Profesorka: Výborný.

Týden beze zbytků

1. Věříte, že jste úkol splnili?

Lucka: Ano, úkol jsem splnila.

Boris: Ano, věřím, že jsem úkol splnil.

Julie: Věřím, že ano. Snažím se nemít velké oči a pak nechat zbytky. Vždycky si obstarám jen takové množství jídla, které opravdu dokážu spořádat.

Paní Profesorka: Ne zcela. V tak velkých mrazech jako byly, nám na chodbě přemrzly brambory a nedaly se jíst, takže jsme je museli vyhodit.

2. Jak jste nakládali se zbytky?

Lucka: Jedla a nakupovala jsem tak, aby žádné zbytky nezůstaly. Bylo důležité se vždy kontrolovat a s porcemi to zbytečně nepřehánět.

Boris: Zbytky jsme neměli, popřípadě velmi malé. Toto malé množství jsme vyhodili do komunálního odpadu.

Julie: Buďto se schovali do lednice a snědla jsem je další den, nebo jsem se mohla vždycky obrátit na našeho obrovského požírače všeho, co se ještě dá jít - našeho kocoura. Ten nepohrdne ani hrachovou kaší nebo čočkou.

Paní Profesorka: Kromě brambor naštěstí žádné zbytky nebyly, a brambory jsme hodili do bioodpadu.

3. Věříte, že je důležité, aby se veškeré potraviny nějakým způsobem uplatnily a tudíž nezůstávali zbytky? Proč?

Lucka: Ano, věřím že je to důležité. Myslím si, že bychom jídlem plýtvat neměli, protože pak zbytečně vytváříme velké množství odpadu na skládkách, které produkují skleníkové plyny. Taky bychom si měli uvědomit, že ne všichni mají možnost takto snadného přístupu k jídlu.

Boris: Ano, je to potřeba. Mohli bychom je zpracovat dál, nebo je dát zvířatům, tím pádem ušetřit do jisté míry finance vydávané na potravu pro mazlíčky, nebo je schovat a dát si zbytky z oběda na večeři.  Jisté potraviny však můžeme využít i jako hnojivo.

Julie: Ano, věřím tomu. Stačí si jen připomenout, že někde na světě je tolik hladových lidí, kteří by pro kousek dobrého jídla udělali cokoliv. Plýtvání a vyhazování jídla je vůči nim sprosté.

Paní Profesorka: Tomu věřím „bezezbytku“ to jak se u nás jídlem plýtvá a jinde trpí hladem je hrozné. Snažím se vždy nakupovat to, co sníme. Občas se bohužel stane, že si z obchodu doneseme citrony a za dva dny jsou pokryté penicilinem, jinak se ale snažíme zpracovat maximum.

4. Máte zkušenosti s velkým množstvím zbytků jídla, které se neuplatní? Pokud ano, jak byste tento problém vyřešili?

Lucka: Doma nikdy moc zbytků nemáme. Když zbude něco z masa které nejíme, obvykle jej dáme psovi. Zkušenost s velkým množstvím zbytků mám pouze z restaurací, ale většinou se tyhle zbytky shromažďují a poté vozí na farmy nebo ke známým pro hospodářská zvířata - což mi přijde jako dobré využití.

Boris: Zkušenosti mám nanejvýš ze školní jídelny. Lidé by neměli jídlo preparovat a neměli by být vybíraví a jíst prostě to, co je. A když se někdo nedokáže přizpůsobit, tak ať se nestravuje v těchto zařízeních.

Julie: Mám takovou zkušenost z obchodu, kde brigádničím.  Naštěstí ale většinu zbytků využijeme. Staré pečivo se použije na strouhanku a odkrojky z uzenin si berou kolegyně domů pro svá domácí zvířata i mazlíčky. Věřím, že je to takto správně.

Paní Profesorka: Osobní zkušenosti s tím nemám, ale rozhodně bych jídlo rozdávala – útulkům, bezdomovcům, případně je vzala domácím zvířatům.